Slečna Grangerová…proti zdi…s profesorem Snapem

 

Hermiona dobře znala opuštěnou zkratku k učebně Věštění. Pospíchala zanedbanou nepoužívanou chodbou; nad hlavou se jí třepotaly pavučiny, hrubé kamenné zdi vypadaly, jako by se kolem ní svíraly, ale ne že by jí to vadilo. Ústraní jí vždy vyhovovalo; věděla, že nikdo nebude kolem. Byla to již dlouho zapomenutá a spíše zapovězená část hradu, které se vyhýbali skoro všichni.

 

Patrně všichni kromě Severuse Snapea.

 

Zahýbajíc do potemnělého rohu, Hermiona s překvapeným povzdechem narazila do vysoké temné postavy profesora Lektvarů, který přicházel z opačné strany.

„Promiňte, pane.“

„Slečno Grangerová, kam si myslíte, že jdete, že tak nekřesťansky pospícháte?“

„Potřebuju se dostat na Věštění.“

„Pozdě?“

„Ne tak docela.“

 

Stál jí v cestě, bráníc jí tak pokračovat dále. Hermiona si pročistila hrdlo. V nehybném, starém vzduchu chodby rychle vzrůstalo napětí mezi ní a Snapem. Břicho se jí sevřelo, když se její oči setkaly s temnou černí očí jejího profesora. Nějaký čas ani jeden nepromluvil, jednoduše upřeně hleděli jeden na druhého, ne s nepřátelstvím, ale se zvědavostí a dokonce posouzením. Neucukla před ním a věděla, že se místo toho raději pobaví.

 

Jeho oči se mihly přes mezeru, kde se setkávaly její klíční kosti.

„Máte rozepnutý vrchní knoflíček.“

„Promiňte, pane.“ Začala si ho upravovat, udělala krok vzad a ocitla se proti studenému kameni zdi.

„Neřekl jsem vám, abyste se ho dotýkala.“

 

Snape pokročil k ní. Její dech se zrychlil, avšak neodsunula se od něj pryč. Hermiona fascinovaně hleděla, jak její profesor pomalu pozvedl ruku a dvěma prsty spočinul na odhalené kůži pod jejím rozepnutým knoflíčkem. Konečky jeho prstů byly horké a sebejisté. Pobízela je, aby z ní nalezli více.

 

Učinil tak.

 

Ruka na jejím krku se jí nyní obtočila kolem zad, zatímco palcem líně přejížděl nahoru a dolů přes proláklinu a po celé lákavé délce jejího krku. Obnažila ho pro něj, její oči se zaleskly bezprostřední touhou. Jeho druhá ruka byla dole, zvedala její sukni a domáhala se vstupu nahoru po vnitřní straně jejích stehen. Instinktivně dala nohy od sebe.

 

„Profesore…“ zasténala, napůl v otázce, napůl v pobídce, zatímco on pátral po vlhké horkosti stále před ním skryté mezi jejími stehny. Nyní se o ni otíral, nacházeje její horkost a potřebu i přes vrstvu oblečení mezi nimi.

„Přesně jak jsem čekal,“ prohlásil.

„Nepřestávejte.“

 

Jeho prsty rychle vyjely po jejích stehnech nahoru k jejímu pasu a stáhly jí dolů kalhotky, dlouhý prst se propátrával jejími zastřiženými chloupky.

 

Kousla se do rtu, lapajíc po dechu a neschopna hledět kamkoliv jinam kromě jeho očí. Jeho prostředníček, silný a jistý, nalezl jistou cestu dolů, a jak cestoval, zavadil jí o poštěváček. Zalapala po dechu a její oči se třepotavě zavřely. Ale jeho prst pokračoval v postupu vpřed, sjíždějíc a klouzajíc skrz rybníček vlhkosti její touhy, dokud ji nenalezl otevřenou a nesvinul se do ní. Snape si dovolil, aby mu unikl lehký vzdech.

„Těsná. Vlhká. Horká. Jak jen máš připravenou kundičku.“

 

Přikývla, neschopna zformovat slova.

 

Nyní přidal svůj ukazováček, aby prozkoumával její intimitu. Vklouzl do ní oběma prsty až po třetí článek prstů, kroužíc s nimi, jako by se pokoušel ji ukotvit na sobě, pak natáhl malíček, aby se mohl zespoda opět otírat o její klitoris. Její tvář se zkřivila touhou.

„Mohl bych tu zůstat a laskat tě prsty navždy, děvče. Ten pocit té sladké, horké vlhkosti…chystáš se vyvrcholit poměrně hloupě rychle, že ano?“

 

Zasténala v ujištění.

 

Konečky jeho prstů nyní pracovaly na jejím poštěváčku, třely ho se stále se zvyšující intenzitou, smáčejíc se znovu v její ukořistěné šťávičce, způsobujíc že křičela a vlnila se, aby dostala více, dokud se k tomu nevrátil, strašně toužila po jeho doteku.

„Pomyslela sis někdy, že by tě tvůj nenáviděný a zatracovaný profesor dokázal udělat tak rychle? Tak pomyslela?“

 

Hermiona překotně zavrtěla hlavou.

„Ale představovala sis, že ano? Sedící na hodinách, dožadující se mojí pozornosti – přemýšlela jsi o tomhle, že ano?“

 

Přikývla, kousajíc si ret, zatímco sevření slasti ji napnulo s brnivým dotekem na jejím těle.

 

„Žádné další představy, slečno Grangerová.“ Jeho prst nyní zachvátil její poštěváček tvrdě a rychle, téměř vklouzávajíc do stále vytékající vlhkosti z její hladové kundičky. „Pociť to.“

 

Snape ji druhou rukou náhle chytil za bradu a donutil ji, aby se mu zadívala do očí. Hermiona se udělala tak tvrdě, že se jí otevřela ústa, ze kterých nechala uniknout výkřik, který zněl jako zoufalství. Slast se prodírala skrz ni a ona klesla na jeho prsty, které se nyní usadily opět v ní, zatímco se její tělo nekontrolovatelně třáslo.

 

Popadla ho za rameno, aby se nezhroutila, ale on jí skoro okamžitě strhl její punčochy a kalhotky, stahujíc jí i boty a stáhl jí svršky z nohou. Pateticky vykopla ve zbytečné snaze mu pomoci. Její nohy byly nahé v chladném vzduchu chodby, vlhká horkost z jejího pohlaví se odpařovala v nádherném kontrastu k zimě, která ji nyní nalezla. Jeho prsty byly nyní v jeho kalhotách, a když sjela pohledem dolů, uviděla ho vytaženého, tak velkého a dlouhého a připraveného, že se pro něj okamžitě otevřela. Její dírka pro něj byla stále připravená i přes její orgasmus; ještě nikdy nechtěla být tak strašně moc naplněná.

 

„Ošukej mě. Prosím, prosím ošukej mě svým ptákem,“ zavzlykala, aby její zoufalá potřeba byla vyjádřena tak jasně, jak jen to bylo možné.

„To je přesně to, co jsem zamýšlel udělat.“ Jen samotný jeho hlas, jako by jí olizoval kůži.

 

Snape ji velkýma rukama popadl za pozadí a nadzvedl ji, brutálně do ní zarývajíc prsty, aby ji udržel od sebe a opřel ji o zeď, načež obtočila nohy kolem něj. A pak do ní přirazil tak tvrdě, že vykřikla bolestí, jeho pták ji přirazil na kameny za ní, on sám ji napínal tak, že její kundička skoro zaúpěla překvapením. Naplno do ní vniknul jedním přírazem, až ji zabolel děložní čípek, jak na něj zatlačila kulatá hlava jeho penisu. Gravitace ji nutila dosednout na jeho plnou délku, avšak počáteční bolest pohasla a ona si libovala v tom neobyčejném pocitu naplnění. Jeho pták byl uvnitř ní tak tvrdý, a tak perfektní, že si nedokázala představit, že by z ní někdy vyklouznul.

 

Avšak on to udělal. Poprvé z ní pomalu vyklouznul, nadzvedávajíc ji a opět do ní vklouzávajíc. Zasténala, když ucítila, jak se jí v jeho nepřítomnosti stáhla dírka nazpět. Ale ne dále. S pulzujícím zamručením se násilně vrhnul zpět do ní, a udělal to tak tvrdě, že ucítila, jak se jí roztrhla košile o drsnou zeď za sebou.

„Zraňuješ mě…“ zasténala, avšak její tón hlasu vyjadřoval opak jejích slov.

 

Ignoroval ji. Vyklouznul z ní a znovu do ní brutálně vrazil. Jeho vlastní sten zoufalství ho nutil pokaždé jít hlouběji.

„Líbí se ti, že tě zraňuju, že? Líbí se ti, jak můj pták vyplňuje tvojí nenasytnou malou kundičku tak moc, až se bolest stává slastí?“

 

Nyní se pohyboval nepřetržitě, dokázal ji plně zvednout spolu s každým svým vyklouznutím a přírazem. Svezla se dolů, aby ji dostala ta delikátní agonie z naplnění v každé chvíli. „Ano, ano…tvrději, tvrději, víc…“

 

Vyhověl jí, šoustal ji tvrdě a zběsile, svírajíc přitom její zadek, dokud ji nezhmoždil, jak ji přitlačil k hrubé kamenné zdi, takže jí na zádech vykvetly rudé pruhy od jejich chtíče.

 

Uvolnil své sevření jednou rukou, aby ji zvedl a chytil ji znovu za bradu, takže se jejich oči setkaly. Hermiona spustila svou pravou nohu dolů, aby spočinula na špičkách na zemi a levou nohu kolem něj obtočila těsněji, zarývajíc mu patu bolestivě do jeho napjatého stehna. Na oplátku ji za to škrábnul prsty na stehně, jeho nehty ji drásaly a poznačovaly. Pouze se samolibě usmála s nabuzenou vnímavostí a sevřela se kolem něj, pobízejíc ho výkřikem slasti k vražení jeho mužství ještě hlouběji do jejího těla.

 

„Zasraně, ty máš tak perfektní kundičku, čarodějko. Ten způsob jak mi svíráš ptáka, ten způsob jakým mě šuká tvá vlhká a horká dírka. Chci tě naplnit navždy, slyšíš? Chci, aby do tebe můj pták vtrhnul, vystříknul do tebe a naplnil tě mnou.“ Vnutil jí palec do úst, které byly pevně zavřené v  soustředění a vnutil jí ho mezi rty, mezi zuby, vtlačil ho dovnitř, kde ucítil vlhkost jejích úst, tak jako jeho pták cítil vlhkost její dírky. Prsty jí zaryl do čelisti a palcem jí kroužil v ústech, škádlíc její jazyk, aby ho chytil. Pevně ho nasála, odtáhla se od něj tak láskyplně, a tak náruživě, jako sebou její kundička škubala kolem jeho ptáka. Stále se pohyboval zároveň s ní, šukal ji, dokud se nezhroutili jeden na druhého.

„Kousni…kousni mě…“ zasyknul.

 

Zaklesla se očima do jeho a nejdřív kolem jeho palce jemně sevřela zuby. Neucuknul. Pak přitlačila, zaryly se do něj ostré hrany zubů, silněji a silněji. Jeho oči se zaleskly, ale neodtáhl se, pouze do ní stále rychleji přirážel. Kousla ho víc a ucítila na jazyku měděnou příchuť krve. Unikl mu pomalý výdech zadostiučinění, když vysála krev z jeho palce, užívajíc si, jak jí ještě více prosakuje do úst.

 

Jeho tempo se nyní opět zrychlilo, pohyby jeho ptáka ji napnuly, než se uvolnila předtím, než do ní zpátky plně přirazil, tvrdě ji zraňujíc, stejně jako vzrušujíc.

 

Znovu jí poškrábal nehty na stehně, vytahujíc jí nohu, aby vylepšil úhel pro své nové násilné přírazy. V té chvíli se udělala. Musela uvolnit své sevření na jeho palci, v úžasu lapaje po dechu z potěšení, které ji sevřelo a otřáslo jí. Její orgasmus v ní běsnil, zuřil i kolem jeho ptáka, který byl pevně usazený na místě tak hluboko uvnitř, že myslela, že s ním může splynout. Pulsovala kolem něj tak pevně, jako by se její svírající se kundička krmila na tom kusu masa, který svírala, a její vytržení se jí prohnalo znovu, čímž jí přivodilo nejdelší orgasmus, na který si jen dokázala vzpomenout.

 

Díky tomu se již déle nedokázal držet zpět. Vniknul do ní, vyrážejíc jí dech tím, jak byla přimáčknutá mezi ním a zdí, a jeho vyvrcholení z něj přímo vybuchlo, když rozhodně vystříknul do jejích hlubin. Zasténal ve chvíli, kdy jeho pták vystříknul, naplňujíc ji tak moc, že to z ní unikalo kolem jeho pevně usazeného klacku.

 

A pak byl konec. Když se jejich dech nakonec ustálil, odtáhl se od ní stejně tak náhle, jako do ní proniknul a rychle si vytáhl kalhoty. Hermiona se sesunula na zem, nohy měla roztažené a stehna se jí leskla, jak z ní odkapávalo jeho semeno.

 

„Ostudné chování, slečno Grangerová.“ Snape na ni lhostejně pohlédl. „Jdete pozdě na hodinu. Máte školní trest. Dnes večer. Mé soukromé pokoje. Deset hodin. Neopozděte se.“

 

Otočil se a odpochodoval pryč chodbou.

 

Pro Hermionu nebylo těch deset hodin příliš blízko.