Pravý Zmijozel 13
13. Nezabiješ mě
Salazar se řítil chodbami, míjel šeptající portréty, a razil si cestu zpátky k Hermionině učebně. Salazar vešel do její třídy a zjistil, že bez ní je chladná.
„Salazare, přísahám, že ji najdeme, a že budu stát při tobě,“ řekl Godric, který vkročil do místnosti a cítil kolem sebe praskat Salazarovu magii.
„Já vím. Doufám, že pouto mezi Athenou a Hermionou je dost silné na to, aby mě k Hermioně dovedlo,“ řekl Salazar a přešel blíž k fénixovi spočívajícím na svém bidýlku.
„To proto jsi jí dal fénixe, aby když od tebe bude odtrhnuta, jsi ji byl schopen najít.“
„Přesně, starý příteli,“ promluvil Salazar, zatímco fénix se narovnal a očima se zdržoval na Salazarovi. „Víš, kde je?“
Fénix přikývnul.
„Vezmi mě za ní,“ řekl Salazar. Zablesklo se a Salazar s Godricem byli pryč.
xxxoOoxxx
Hermiona otevřela oči a cítila se, jako kdyby se po ní prošli obři. Hermiona si pamatovala, že byla Armandem unesena z Bradavic.
„Jak jen jsem mohla být tak pitomá a nechat se unést,“ řekla si Hermiona, ačkoliv již věděla, že to bylo tím, že ji zmrazil strach. Hermiona by si nakopala za to, že nechala polevit svou ostražitost. Hermiona se postavila a držíc se za hlavu se rozhlédla po místnosti. Byla zmatená, když spatřila, že je v ložnici, místo v cele. Přešla k oknu a pokusila se jej zatlačením otevřít, ale zjistila, že je zaseklé; dokonce ani za použití magie jej neotevřela.
Hermiona si frustrovaně povzdechla, otočila se a nalezla Armanda stojícího ve dveřích se samolibým úsměvem na tváři.
„Zkusil bych nějaké kouzlo, jak tak znám Salazara, tak ten by to zkusil. Vím, že jsi nyní výtečná v bezhůlkové magii. A proto jsem ošetřil dům tak, že nemůžeš použít žádnou magii,“ řekl a vytáhl z rukávu vlastní hůlku. „Ale já mohu.“
„Proč jsi mě unesl? Proč jsi čekal, dokud nebude Salazar pryč?“ zasyčela na něj Hermiona.
„Protože jsem to tak také chtěl. Věci jsou mnohem jednodušší se Salazarem mimo obraz.“
„Jsi nemocný, víš to?!“ Hermiona se opatrně šourala pryč od něj. „Máš ženu a syna.“
„Co má být pointa?“ zeptal se, jako by ho nezajímal celý svět.
„Až tě Salazar najde, tak tě zabije,“ sykla Hermiona.
Armand se zachechtal. „Tou dobou budeš mrtvá a já se budu moct pohnout dál. Od teď, až do té doby jsi však moje.“
Ticho, které naplnilo Armandův dům prolomil Hermionin výkřik.
xxxoOoxxx
Salazar a Godric přistáli uprostřed lesa v naprosté temnotě.
„Kde to do pekla jsme?“ zeptal se Godric, zatímco Athena přistála na jeho rameni.
„Jeden z Malfoyových domů, dokážu kolem vycítit jeho ochranu. Armand ji nevzal do hlavního sídla, tam je Clarissa. Možná ji skutečně nemiluje, ale necpal by jí pod nos svou špinavou práci,“ zavrčel Salazar, oháněje se ve vzduchu hůlkou a prolamuje tak Armandovu ochranu seslanou na toto místo.
Godric vzhlédl a uviděl dům vynořující se jim ve výhledu, zatímco Salazar sejmul poslední ochranu. Když ochrana opadla, tak vzduch proříznul Hermionin křik.
Salazar ženoucí se kupředu vyrazil dveře, aby nalezl Hermionu.
xxxoOoxxx
Hermiona ležela na podlaze a měla pocit, že má kůži v jednom ohni; každá buňka jejího bytí ji bolela. Armand ji držel pod kletbouo cruciatus. Kouzlo se přerušilo, když ji Armand přetočil, zaklekl jí boky a zápěstí přispšendlil k podlaze. Armand jí přejel hůlkou po tváři, než se pohnul dál, aby jí pořezal další části těla. Rozříznul jí předek šatů, odstrčil ho z cesty a hladově po ní přejížděl rukama. Oči mu sjely k její ruce, kde nalezly jizvu, kterou jí zanechala Bellatrix Lestrange.
„Někdo tě správně označil. Mudlovská šmejdka,“ pronesl a uvolnil jí ruku, aby si to mohl prohlédnout blíže. „Chystám se to oživit.“
Armand zaryl hůlku do její paže a opět jí do paže vyřízl slova mudlovská šmejdka. Hermiona tam ležela, kousala se do tváře a pokoušela se mu nedát zadostiučinění tím, že by opět křičela, ale sekal jí do kůže hlouběji, než to kdy udělala Bellatrix. Hermioně po tváři stékaly slzy, když ucítila, jak Armandova ochrana kolem místnosti opadla.
Armand byl tak soustředěný na Hermionu, že si ani nevšiml, že jeho ochrana padla. Hermiona se porozhlédla a nalezla na stojanu vedle postele zářící svíci. Napnula prsty k plameni, který je obklopil a rychle přerostl do ohnivé koule.
Plamenná koule se setkala s bokem hlavy Armanda Malfoye a zanechala jeho tvář a vlasy v plameni. Skutálel se z ní a křičel ve snaze plameny uhasit.
Salazar vešel do dveří ložnice a spatřil křičícího Armanda a Hermionu pokrytou její vlastní krví.
„Hermiono,“ pronesl s úlevným povzdechem a přešel k jejímu boku.
Hermiona vzhlédla do Salazarových očí a pocítila úlevu, že ji našel. „Jsi tady.“
„Samozřejmě, že tu jsem.“ Salazarovy oči zchladly, když padly na Armandovu postavu na podlaze.
„Godricu, vezmi Hermionu zpátky do Bradavic-“
„Ne, neopouštěj mě,“ pronesla Hermiona vyděšeně a tiskla se k Salazarově hábitu.
„Jenom na okamžik, budu hnedka za tebou.“ Salazar si ji vytáhl do náruče a podával ji Godricovi.
„Postarám se o ni, Salazare,“ řekl Godric hledící na Hermionu.
„Dobře.“ Godric v Salazarových očích spatřil klidný, vražedný vztek.
Když Salazar uslyšel prásknutí, jak se Godric přemístil, tak se pomalu otočil a hleděl na Armanda ležícího na podlaze. Zíral na Salazara se strachem v očích.
„Salazare – já - ,“ Armandova slova přerušil Salazar, který ho kouzlem zvednul a nechal ho prásknout o strop a spadnout zpět na podlahu. Salazar Armanda přetočil. „Nikdy bys mi už neměl skřížit cestu, Armande.“
„Tak dobře! Udělej to, zabij svého nejlepšího přítele od doby, kdy jsi byl dítětem,“ zasyčel Armand, když mu jazyk pokryla krev. „Nesešleš na mě zaklínadlo, abys mě zabil, Salazare.“
Salazar se ušklíbnul. „Máš pravdu, Armande, nesešlu.“ Armand se uchechtnul. „Ale jen proto, že se tě chystám zardousit vlastníma rukama.“
Salazar položil ruce kolem jeho krku a mačkal ho tak dlouho, dokud se Armand nepřestal hýbat. Salazar sebral znak Malfoyů, který mu ležel na hrudi a dal si ho do kapsy. Salazar pak zapálil dům a sledoval to, dokud nebyl celý v plamenech.
„Nikdy jsi mi neměl skřížit cestu,“ zašeptal Salazar a věnoval poslední pohled domu, který zachvátily plameny. Přemístil se do Bradavic.
xxxoOoxxx
Hermiona otevřela oči a spatřila, jak do místnosti proudí sluneční světlo. Pozorovala známé okolí a věděla, že je v nemocničním křídle; zpátky v Bradavicích.
„Dobré ránko, Lásko.“
Hermiona se ohlédla po své pravici a spatřila Salazara ohýbajícího záda, aby na ni viděl. „Kdo učil mou třídu?“
Salazar si pohrdavě odfrknul, přišel blíž k ní a vzal její drobnou ručku do své velké. „Jen, co ses vzbudila po tom, co jsi byla napadena se zeptáš, kdo učí tvou třídu.“
„Co se včera v noci stalo?“
„Armand tě unesl. Athena mě vzala za tebou a Godrica stejně tak.“
„Co se stalo s Armandem?“ zeptala se Hermiona.
„Dál již nebude problém. Musím tě požádat, aby ses mě na něj už víc neptala, Hermiono,“ řekl tiše.
„Dobře.“
Salazar při pohledu na ni pozvedl obočí. „V tomhle jsem si myslel, že se se mnou o tom budeš hádat.“
Hermiona potřásla hlavou a jemně si přejela po paži. Hermioniny oči se zalily slzami při vzpomínce na to, co jí udělal. „Je mi to líto, Hermiono.“
„Nemáš se za co omlouvat,“ řekla Hermiona, zatímco Athena přistála v nohách její postele a popocházela blíž. Fénix se naklonil k Hermionině paži a z oka mu skanula jediná slza, která jí dopadla na paži. Hermiona cítila, jak slza prosákla obvazy a dotkla se její kůže. Salazar z Hermioniny paže sejmul obvazy a zjistil, že slova mudlovská šmejdka byla zcela odstraněna z její ruky.
Pohladila Athenu po hlavě. „Děkuji ti,“ řekla Hermiona trochu nalomeným hlasem při vědomí, že už nikdy opět nebude muset vidět ta vyrytá slova. Athena vykřikla a odletěla z okna.
„Kdo mě minulou noc uzdravil?“
„To Aurora, která již nebyla pod vlivem Armandovy kletby. Moc si toho nepamatuje,“ pronesl smutně.
„Ach, musím jí poděkovat,“ řekla Hermiona rychle. „Mohu ji ujistit, že není zodpovědná za to, co udělala pod vlivem kletby. Doufám, že to mezi námi dvěma teď bude lepší.“
„Také doufám,“ řekl Salazar, pomáhaje jí obléci se, aby mohla jít a najíst se ve Velké síni.
Salazar byl s Hermionou, zatímco si razila cestu do Velké síně. Hermiona tam vešla a spatřila Godrica s mužem, kterého předtím neviděla, snídat u učitelského stolu. Byl to vysoký a hubený muž s oříškově hnědýma očima a rozcuchanými černými vlasy, které se mu na zátylku ježily. Godric vzhlédl a spatřil se Salazarem Hermionu, které věnoval širokánský úsměv.
„Dobré ráno, Salazare. Hermiono, věřím, že ti je již lépe,“ řekl se starostí v hlase.
„Ano, mám tužší kořínek, než vypadám,“ řekla Hermiona s uchechtnutím.
„Dobře, Hermiono, mám tu někoho, koho bych ti rád představil. Toto je William Potter.“
Hermiona zabránila své čelisti, aby jí spadla na podlahu. „Hermiona Grangerová, pane, je mi ctí vás poznat.“
„Madam, čest je na mé straně. Musel jsem se setkat s čarodějkou, která Salazarovi ukradla srdce,“ řekl se smíchem, zatímco Salazar protočil oči, když usazoval Hermionu na židli. Hermiona byla ohromená, že se setkává s předkem jednoho ze svých nejlepších přátel. Byl tak moc podobný Harrymu.
Bradavice 1999
Albusova kancelář byla opět naplněna lidmi, kteří chtěli vědět více o tom, co se stalo s Hermionou.
„Pane?“ zeptal se Harry vzhlížející k portrétu Salazara Zmijozela.
„Ano, pane Pottere.“
„Vím něco o tom, že naše rodina byla již v dobách zakladatelů. Mimo rodinu Malfoyových se setkala ještě s někým?“ zeptal se Harry zvědavě.
Salazarovi uniklo opravdu velmi vychované uchechtnutí. „Samozřejmě, že ano.“
„S kým?“ zeptal se Sirius z druhé strany místnosti.
„Jeho jméno bylo William. Stali se z nich dobří přátelé. Už vím, proč mi říkala, že je hodně jako ty. V důsledku toho, že to byl Potter, můžeš vidět její spojení.“
„Ona se setkala s jedním z mých předků?“
„Ano, pár jich viděla. Byla kmotrou jedné z tvých babiček.“
„Tohle je vážně divné,“ pronesl Harry drbající se na hlavě.
„Můj chlapče, měl jsem tisíc let, abych nad tím přemýšlel. A ano, je to divné.“