Grapeova mysl má stejný názor

 

Severus si usrknul hroznového džusu a gratuloval si k úspěšnému ranímu nákupu sukně. Našel jednu černou, která se bude dát přeměnit v několik různých stylů. Byla v totálním výprodeji. Zatočil ledovými kostkami a dal si další doušek. Nebyla to ohnivá whisky. Nebyl to dokonce ani alkohol. Ale dovolovalo mu to odpočívat v pohodlné židli v rohu baru. Dovolil svému srdci aby se chvělo zvrušením z vyhlídky, že ji dnes večer opět uvidí.

 

Uplynuly už čtyři dny od chvíle, kdy ji viděl naposledy a tehdy ji ošukal. Ojel ji v jejím bytě a od té doby se vznášel na obláčku z prodlouženého postkoitální blaženosti. Ve svých hodinách byl prakticky duchem nepřítomný a na schůzích odtažitý. McGonagallová ho dokonce obvinila, že je opilý, což byla celkem ironie, protože byl mnohem střízlivější, než za celá léta.

 

Vykradl se z Hermionina domu do pozdního odpoledního slunce a okamžitě zapřemýšlel o návratu k jejímu hebkému tělu – byla jako dřímající mořská víla s bujnou hřívou mořských řas coby vlasů. Zoufale jí to toužil říct. Chtěl jí ukázat tu pravdu skrytou za závojem. Ale nějak se donutil sám sebe přesvědčit, že bude mnohem šťastnější, když to nebude vědět.

 

Jejich společně strávený čas, i když založený na lžích, byl tak skvělý, jako nic, co zažil až doposud. Nechtěl to zkazit skutečností. Jeho racionální já sedělo uraženě v koutku jeho mysli a jen občas se dostalo ke slovu. Ale on byl vděčný za klid. Ve skutečnosti byl nyní na lepším místě, než kdekoliv za velmi dlouhou dobu.

„Profesore Snape?“

 

Co to sakra bylo?

 

Nadskočil, rozhlédnul se a hrdlo se mu sevřelo.

 

Byl to Draco Malfoy.

„V tom oblečení jsem vás skoro nepoznal,“ uchechtl se Draco. „Nevstávejte.“ Položil pevnou ruku na Severusovo rameno.

 

Severus zaraženě seděl, zatímco se mu z jeho ostrého světa vytrácela barva.

 

Draco si sednul na místo vedle něj se samolibým úsměvem na bledé tváři. „Můj otec říkal, že tu budete.“

 

Severus nebyl schopen slova, ruce se mu třásly, když pokládal svůj hroznový džus na podtácek.

 

„Sledoval vás od chvíle, kdy vás zahlédnul v Děravém kotli zhruba před měsícem – byl jste oblečený jako nějaká stará ženská. Nedokázal jsem tomu uvěřit, když mi to vyprávěl. Obzvláště, když říkal, že jste se tam setkal s jistou bývalou studentkou.“ Draco nadzvedl obočí. „Tak jsem myslel, že sem zajdu a přesvědčím se na vlastní oči.“

 

Úplnost toho, co řekl narazila do severuse plnou silou. Seděl tam mlčky zahanbený.

 

„Samozřejmě jsem nyní vysoce postavený muž na Ministerstvu kouzel a je tam mnoho lidí, které by velmi zajímalo, co profesor Severus Snape dělá ve svém volném čase. Slova se mohou šířit velmi rychle. Ale možná, že Denní věštec by byl lepší alternativou?“

 

Severus už to déle nevydržel. „Co chcete?“ zavrčel vztekle.

 

Draco se naklonil kupředu. „Chci vědět co a proč děláte,“ řekl. „Pokud mi to řeknete a já vám uvěřím, tak možná dokonce požádám otce, aby tohle malé tajemství udržel jen mezi námi třemi.“

 

Severus byl zticha.

„Sundejte si klobouk,“ nařídil Draco a z tváře mu mizel úšklebek.

 

Severus v agónii čekal. „Jsem na veřejnosti-“

„Sundejte ho. Hned.“

 

Severus na okamžik ztrnul, než pomalu zvednul ruku a sundal si klobouk i závoj a položil je vedle sebe, než si zkřížil paže.

 

Draco vklouzl dozadu na své sedadlo a měřil si ho. „Proč?“

 

Severus pokrčil rameny. „ Proč cokoliv děláme?“

„Abysme si vrzli?“

 

Severus na něj dlouho upřeně hleděl. „Něco takového.“

„Neobvyklé.“ Draco pozvedl bradu. „Oblékat se, jako stará ženská by nebyla moje osobní volba, co se sváděcí techniky týče.“

 

Severus ho chtěl praštit do té šklebící se tváře. „Byla to náhoda. Synchronizace nebo něco takového.“ Zavrtěl podrážděně hlavou. „Nebylo to plánované. Ale jakmile je hotovo, tak je obtížné se toho zbavit.“

 

Draco se natáhnul a bvzal si jeho sklenici s hroznovým džusem, ze které si zavdal velký doušek.

 

„Takže Grangerová má zdá se úchylku na starší dámy, co?“ zeptal se a posunul sklenici zpět na stůl.

 

Severus si povzdechnul a hlouběji se zamračil. „Ne. Ona...“ zavrtěl hlavou.

 

Dracovi vystřelilo obočí vzhůru. „Chcete mi říct, že ona neví? Že na to ještě nepřišla?“

 

Severus zavřel oči, jako by se pokoušel tak odblokovat celý svět a vše v něm.

„Vaše oblečení je asi tak přesvědčivé, jako jezevec zabalený v závěsu,“ zachmuřil se Draco. „Takže už jste ji ojel?“

 

Severusovo ticho bylo dostatečnou odpovědí.

„A ona furt neví?“

 

Severus zůstal zticha. Na tohle nebyla správná odpověď.

 

„Co myslíte, že vám udělá, až to zjistí? Uřkne vám koule?“

„Pravděpodobně.“

Draco potichu hvízdnul. „Nechtěl bych být ve vaší sukni.“

 

Vlezlý sráč.

 

Byla tu dlouhá pauza.

 

„Takže se s ní znovu uvidíte?“

„Dnes večer.“ Severus zaměřil své černé oči na mladšího muže. Hůlku měl v kabelce, ale nepochyboval, že Draco ji má blíž. A co by asi udělal Lucius, kdyby uřknul jeho syna? Za to by to nestálo.

„Myslíš na ni, když si ho honíš?“

 

Severus protočil oči. „Jak to myslíš?“

„Pochybuju, že jste měsíc držel ruce pryč sám od sebe.“

 

Celkem přesné.

 

Severus si povzdechnul, rozevřel paže založené na hrudi a chystal se vstát. „Mám něco na práci, Draco. Takže pokud jsi již ukončil můj výslech ohledně mého soukromého života, tak bych rád odešel.“

„Ještě ne.“ V hlase se Dracovi ozvala osztrá hrana, když položil ruku na tu Severusovu. „Řekl jsem, že můžete jít, když mě přesvědčíte.“

 

Severus dost rychle ztrácel trpělivost, ale neměl moc na výběr.

 

„Chci slyšet vaši nejlepší fantazii k sebeuspokojení,“ řekl Draco o něco tišším hlasem. „Všechny detaily. A musí to být prostě dost dobré, a pak uvidíme.“

 

Ty malej, slizkej parchante.

 

„A jakmile mi to řeknete, tak se alespoň trochu pobavím.“ Rozhlédl se kolem po skoro prázdném baru a uvědomil si, že má v kalhotách napůl postavený penis, zatímco čelí Severusovi.

„Já jsem připraven,“ samolibě se usmál a chytil se za kořen penisu.

 

Severusovy zacukala ústa vztekem. Mohl by se natáhnout po těch jeho fretčích kulkách a zmáčknout je dokud by nebyly fialové, ale pak si znovu uvědomil ten problém s jeho otcem. A jeho otec dokázal být skutečný zkurvysyn.

 

Čekal a zvažoval své možnosti, než s hlubokým povzdechem začal.

 

„Je umělkyně.“ Jeho bohatý hlas pronikl skrz hudbu a dosáhnul k Dracovi, který se již začal hladit pod stolem. „A maluje všemi možnými věcmi. Ale byla tu i jedna zvláštnost, co mi řekla – maluje i jídlem. Takže občas myslím na to, že leží nahá na stole. Na jídelním stole. Já mám misku zmrzliny, nějakou teplou čokoládu a plechovku šlechačky.“

 

Dracovo dýchání se prohloubilo a ruka na jeho penisu se sevřela a začala se pohybovat delšími tahy.

 

„Nejdříve začnu s kopečkem zmrzliny, který na ni položím, a pak ho roztírám po jejích plných prsech. Její bradavky okamžitě ztvrdnou a... ona zasténá.“ Polknul. „Vložím jí své zmrzlinou obalené prsty do úst a ona je olizuje a saje, zatímco já se skloním a rty jí uvězním jednu i druhou bradavku. Horko mých úst kontrastuje s chladem ze zmrzliny, což způsobí, že krev se okamžitě nalije zpátky do těch poupáte, čímž jí dá intenzivnější...slast.“

 

Dracova tvář se zkřivila, protože se zdálo, že Severusův hlas jde rovnou do jeho penisu.

 

„Saju, lízám a kroutím jí bradavkami, dokud opět nejsou tvrdé jako kamínky. Pak vezmu teplou čokoládovou polevu a poliju ji s ním prsa, pak zamířím dolů na břicho a nechám ji skanout i do mezírky mezi jejíma roztaženýma nohama. Sklouzne jí mezi pysky její kundičky, pokryje je a donutí ji zazmítat se na stole ve směsi bolesti a extáze. Pak vezmu šlehačku a nastříkám jí přes polevu. Načechrám jí na jejích prsou, břiše ale nejvíc ze všeho ji nastříkám přes její kundičku, a pak dolů.“

„Její zadek?“ zadýchal se Draco.

 

Severus zavřel oči, znovu ztěžka polknul a přikývnul.

 

„Pak začnu jíst. Pomaličku oždibuju smetanu a polevu z jejích bradavek, olizuji je špičkou jazyka, než zamířím na její bířško a zabořím ho do jejího pupíku, abych vydoloval to jezírko plné polevy a šlehačky, které se tam utvořilo. Zajedy mi prsty do vlasů a pokouší se přitáhnout si mě. Já však pokračuji v cestě dolů, prolízávám si cestičku skrz její pubické ochlupení. Dolů a dolů, dokud se nedostanu k tomu šlehačkovému vrcholku kolem její kundičky a jendoduše tam nezabořím tvář, takže je šlehačka všude. Olizuji a saju její šlehačkové a čokoládové tělo a pokaždé, co zajedu dovnitř, tak se přisaju k jejímu poštěváčku, a ona křičí a příráží ke mně. Jazykem zajedu do její kundičky a ochutnám její šťávičku, která se již smísila se šlehačkou, která tam byla. Nořím se hlouběji a hlouběji, abych si vzal vše, co bylo v ní. Musím se zkroutit a lízat ze všech možných úhlů a ona hrdelně sténá a křičí, že se potřebuje udělat. Olizuji ji a saju její venušin pahorek, její pysky, než se pohnu dolů přes její kundičku až k...její prdelce, která je pocákaná čokoládovou polevou a její vlastní šťavičkou smíchanou se šlehačkou. A tak do ní vtlačím jazyk a ona hlasitě sténá a otírá mi kudničku o tvář, dokud můžu jen stěží dýchat. Ale jhá se stále zaobírám jejím zadečkem, a pak vložím dva prsty do její kundičky. Je už tak blízko, že jediné, co potřebuju je otřít se o její bod G, zatímco ji šukám jazykem do zadničky a ona vyvrcholí. Stáhne se a pulzuje mi kolem prstů a na můj jazyke se řine ještě více šlehačky a její šťávičky. A tak to olížu...“

 

Draco náhle hrdelně zasténal a hmátnul po ubrousku na stole. Zapumpoval do něj svým ptákem, zatímco mu hlava padla dopředu. Hruď se mu těžce zdvihala, když pokračoval v drcení svého pulzujícího penisu, aby z něj dostal i tu poslední kapku semene do ubrousku. Pak se posadil, upřeně hleděl na Severuse po několik trhavých momentů, než svého kamaráda zandal zpět do kalhot.

 

Natáhnul se, vzal jednu ze Severusových dlaní a vtiskl do ní složený kapesník.

„Děkuju.“

 

Severus se zamračil, když si Draco stoupnul a naklonil se k němu.

 

Co se chystá udělat? Dát mu čelíčko?

 

Ale on se nakláněl stále blíž, dokud se jeho rty najednou neocitly na jeho.

 

Severus vzal mladšího muže za ramena a odtlačil ho, avšak najednou se postava pod jeho rukama začala kroutit, svíjet, křivit a zmenšovat se.

 

Ach bohové! Mnoholičný lektvar!

 

Stála před ním Hermiona. Na rtech měla nepatrný úsměv. „Hádám, že nyní jsem si rovni.“