V Grapeovském sevření

 

„Nevěřím tomu, že jste to udělala,“ zahleděla se na něj Hermiona upřeně. „Dala jste si celou tu námahu, skrývala se a plížila jste se kolem jen abyste...mě překvapila?“

 

Pokrčil rameny.

 

Hermiona oněměla úžasem, když zvedla růžové šaty, které byly zabalené v hedvábném papíru. A on se mezitím usmál pod svým závojem. Když byla zaměstnaná vracením náruče nevhodných šatů a měla s sebou i velkou náruč použitých kapesníčků, tak jí koupil ty růžové šaty. Nebylo to jen proto, že se cítil provinilý po tom, jak po něm uklízela, prostě jí je chtěl dát, protože byly její oblíbené. Doufám, že si nemyslíš, že tohle z tebe udělá jejího favorita?

 

Jeho úsměv zmizel. To si prostě nemohl užít ani ten malý okamžik té hřejivé, zastřené iluze bez toho, aby ho jeho vlastní mysl musela nakopnout do koulí?

„Nevím, co říct.“ Hermiona se zdála opravdu přemožená pocity. V očích se jí třpytily neskrývané slzy.

 

Teď se podívej, cos' způsobil.

 

„Přála bych si, aby tu bylo něco, co bych mohla udělat, abych vám to oplatila. Je tu něco, co můžu udělat? Cokoliv?“

 

Toužil, aby přestala s tím prosebným hlasem. A aby přestala stále dokola a dokola opakovat slovíčko cokoliv. Na doslech tu totiž byl jeden penis, který by to mohl brát, jako pozvání, aby skočil do jakékoliv jejího otvoru, a aby se tam netřásl, až do chvíle, kdy by explodoval.

 

Dokonce i penis pokýval svou hlavou, stejně jako Severus potřásl tou svojí.

„Paní Grapeová, tohle je pravděpodobně ta nejhezčí věc, kterou pro mě kdy kdo udělal.“

 

Vstala od malého stolku v jejím maličkém bytě a odťapala kolem rohu, aby ho mohla obejmout. Její rozčepýřená hříva škrábala na látce jejího závoje, zatímco její horké tělo se tisklo k tomu jeho. Rychle zavřel oči, vychutával si její blízkost a uvědomoval si, že jít sem byla jen další chyba.

 

Neměl žádnou skutečnou kuráž, aby zvládnul být v její blízkosti. Jeho pták pokaždé poskočil, jako by byl jakýmsi pahorkem pokaždé, když se na něj podívala, čímž to potvrdila. Ale co bylo horší, už jí déle nedokázal emocionálně odolávat nebo spíš už se neumrtvoval tak, jak mu to umožňovala lahev. Byl střízlivý a svolný a oblečený jako zkurvená stará ženská. Nemohl už klesnout hlouběji, i kdyby měl měl koule připevněné svorkami ke svým bradavkám. Což bylo celkem dost přesně to, jak se nyní cítil, když se před ním krčila s rukama spočívajícíma na jeho stehnech.

„Mám tu něco, co vám musím ukázat.“

 

Ach do prdele, co to bude teď? Nebyl si vůbec jistý tím, zda si toho od ní může vzít víc. Pokud by mu odhalila bradavici na svém loktu, tak se pravděpodobně udělá do punčoch.

 

Vzala ho za ruku a vedla ho přímo k rovnému schodišti, které končilo, jak si představoval, v podkrovní ložnici.

 

Kuuuuuuurva! Jeho vnitřní hlas jel v módu tomuhle sakra nevěřím a on musel ruce nervózně zatnout, než začali stoupat nahoru.

 

Když vystoupal nahoru na schodiště, tak se zamračil, jelikžo si nebyl tak úplně jistý tím, co vlastně vidí. Zcela jistě to byla její ložnice. Uprostřed tam byla rozestlaná postel, která to potvrzovala, ale stěny byly bez ladu a skladu obvěšeny tucty a tucty obrazů na různě velkých papírech. Všechno to byly kresby či náčrty rukou. A jestli se nymýlil, a jeho svírající se žaludek říkal, že ne, tak se zdálo, že to byly jeho ruce.

 

Povzdechla si. „Snažila jsem se vaše ruce nakreslit po paměti, ale bylo mi jasné, že jsem je ani v nejmenším nevystihla. To je důvod, proč jsem vás tu chtěla. Jinak mě to totiž asi dožene k šílenství.“

 

Dožene k šílenství? Byl si zcela jist, že se tak již stalo. Ačkoliv on nebyl zrovna v pozici, aby mohl komentovat její divnost. Najednou však pocítil naléhavou potřebu jít zkontrolovat sporák, zda tam náhodou nemá nějaké králíčky na vaření.

 

„Nejspíše si myslíte, že jsem poněkud divná.“ Otočila se k němu s mdlým úsměvem. „Občas mám tyhle nezdravé posedlosti.“

 

Bylo to jen další přiznání, které si nemohl dovolit komentovat – mlčením nebo jakkoliv jinak.

 

„Ve skutečnosti, moje nejlepší přítelkyně Ginny – už jsem vám o ní předtím říkala, pamatujete? No to je jedno, Ginny si mě včera vzala stranou, aby mi řekla, že tyhle mé obsese jsou jednoduše důvodem toho, proč mě zrovna moc často nezvou. Nevím jestli je to tím, že poslední čtyři rokjy žiju sama jen s Křivonožkou, nebo tím, že moje umění mi deformuje úsudek, ale Ginny říká, že se zdá, že jsem absolutně posedlá sama sebou. Což je pravděpodobně správně – protože o sobě tak moc mluvím.“ Spadla po zádech do postele. „Také říká, že se soustředím na sbtraktní detaily.“ ukázala rukou na obrazy kolem. „Popírám realitu. A to se zdá, jako důvody k tomu, proč se mi vše rozpadá, a to i mé vztahy.“

 

Severus na ni upřeně hleděl a viděl příliš mnoho bolestných podobností. Pro ni bylo umění únikem z reality, pro něj tím únikem byla whisky. Oba dva se trestali svými posedlostmi, měli potíže udržet si vztah a lnuli k falešným představám, které je ironicky držely při smyslech.

 

Tvář se jí zkroutila syrovou, hlubokou bolestí. „Je to, jako bych vaše ruce mohla vystihnout, pokud dokážu vystihnout vše. Pak jsem objevila pravdu. Je to tam, někde tam v detailech. V těch nejjemnějších detailech. A pokud se budu dostatečně soustředit. Pokud budu dost otevřená, tak mi bude odhaleno to tajemství. Pak je uvidím a vystiihnu.“

 

Do prdele.

 

„Ale možná to je právě ten problém.“ Vzala jeden ze štětců poházených na posteli a ťukla si jím do kolen, zatímco jí z očí kanuly slzy. „Možná je pravda, že obsah díla nemůže být jako tohle. Možná bych se na to měla koukat, jako na větší obraz. Spojit si jednotlivé části, a tím porozumět celku. Což je něco, v čem nejsem zrovna moc dobrá.“

 

Ne! Nedělej to ty zasranejch parchante! Zničil bys ji!

 

Ruka, která se zvedala k jeho klobouku, aby ho sundala, se odchýlila ze svého kurzu a spočinula jí na rameni, které jemně stiskla.

 

Položila na ni svou ruku.

 

„Taky jsem o vás řekla Ginny.“ Otřela si nos zápěstím druhé ruky. „Říkala, že zníte divně. A děsivě. Pokoušela jsem se jí vysvětlit, že jste jediná, která mě bere takovou, jaká jsem. Nic ode mne nežádáte. Neočekávate ode mne, že budu jiná. A stále jste i tak ochotná mi dělat společnost, když mluvím o sobě. Jste milá. A nápomocná. A štědrá.“ Máchla rukou k šatům, které položila na postel. „Jste to nejlepší, co se mi kdy přihodilo.“

 

Severuse štípaly oči, jak se pokoušel polknout obří knedlík, který měl v krku.

„Skutečně se bojím, že nakonec odeženu i vás.“

 

Výraz na její tváři byl tak nešťastný, že ji chtěl chytit a držet si ji u hrudi.

„A když jste mi tak jemně políbila ruku, tak... Tak...chtěla jsem...taky vás políbit. Moc se omlouvám. Vím, že je to špatné. A nechápu, co to do mě vjelo. Možná jsem prostě jen osamělá.“

 

Neustávající proud slz se změnil v tiché vzlykání.

 

Vyndal z kapsy čistý kapesník, co mu dala a podávala jí jej. Natáhla se, ale místo, aby si vzala kapesník, tak ho chytla za zápěstí.

 

Protočil oči. Ne, ty zpropadené ruce už ne.

 

Do hajzlu!

 

Náhle ho škubnutím stáhla na postel a převalila ho na záda. Zládnul si jen oběma rukama chytit klobouk, aby si ho udržel na hlavě.

 

Obkročmo mu sedla na pas a rychle si rukama otřela svou mokrou tvář.

„Paní Grapeová.“ Pohlédla na ni poněkud omluvně. „Normálně se takhle nechovám. Ale na vás něco je. Něco neodolatelného.“

 

Stáhnul si závoj více dolů, zatímnco ona se mu snažila dát ruce dolů.

„Přála bych si vidět vaši tvář.“

 

Energicky zavrtěl hlavou.

„Jsem si jistá, že jste překrásná.“

 

Zavrtěl hlavou dokonce ještě energičtěji.

 

Chabě se na něj usmála. „Musí být nějaké části z vás, které jsou krásné.“ Prsty putovala dolů k vrchnímu knoflíčku jeho košile a začala ho rozepínat.

 

Okamžitě si tam přitisknul ruku. Pokoušela se pohnout k dalšímu, ale on látku i s knoflíčky zkroutila tak, že tam nedosáhla.

„Paní Grapeová, nechcí vám ublížit. Já jen chci...pochopit vás. A chci, abyste pochopila vy mně.“

 

No už brzo sakra donbře porozumí, kým byl; Severusova mysl byla v módu, já ti to kurva říkal.

 

Položila na něj ruce a sjela jimi dolů přes jeho halenku, až k jeho břichu.

„Vaše tělo je tak...tvrdé. Vy posilujete?“

No do prdele!

„Je to tak příjemné na mých...“

 

Přimáčkla se k jeho podbřišku.

„Paní Grapeová, vždyť já ani nevím jestli máte manžela.“ Zavřela oči, když se mu opřela o kolena a stále se o něj otírala. „Je mi tak líto, že vás takhle zneužívám. Skutečně doufám, že mi dokážete odpustit.“

 

Hrudník se jí zdvihal a klesal, jak se k němu rytmicky tiskla a otírala si o něj pohlaví ubvězněné v hrubých džínech. Ryhleji, hlouběji.

 

Najednou se zastavila. Oči se jí bleskově otevřely.

„Paní Grapeová,“ pronesla pomalinku, zatímco jí ruka sjela pod zadeček. „Je to to, co si myslím?“

 

Překvapení!

 

„Ach, díky Merlinovi.“ ¨Výraz úlevy, který jí zaplavil tvář, ho vylekal. „To mnohé vysvětluje.“ Nechala ze rtů uniknout povzdech. „Mohu?“

 

Jestli může? Co to sakra bylo? Čajová sušenka? Nebo koláček?

 

Věnoval jí malé pokývnutí, zatímco stále svíral závoj.

„Nebudete toho litovat,“ pronesla.

Ach... Bože...

„Uvidíte.“ Přehodila přes něj nohu, jako by sesedala z koně a otočila se, dokud neklečela vedle něj. „V uplynulých čtyřech letech jsem neměla zrovna moc partnerů.“ Pokračovala v tom, že ho obrátila, takže měla volný přístup ke knoflíčkům an zadní straně jeho sukně, které rozepnula jednou rukou. „Ale za to jsem opravdu hodně četla.“ Otočila ho zpátky a sevřela jeho sukni v obou rukách. „A koukala se. A procvičovala.“ Najednou ten kousek látky stáhla dolů jediným plynulým pohybem. A bylo to tady. Maskovaný bandita.

„Sakra.“ Soucitně zamrkala. „To vypadá bolestivě.“

 

Něžne chytila gumičku jeho punčocháčů a zvolna je stahovala dolů. Byla opatrná, aby nezpůsobila ještě více škody jeho těžce utiskovanému, skoro bezkrevnému penisu. Neslyšně si povzdechl, když byl konečně volný a ona dospěla až k jeho botám, které mu sundala a následně mu z nohou stáhla i punčochy.

 

Nyní byl od pasu dolů nahý a měl na sobě jen bílou blůzu a klobouk se závojem přitisklý na tvář.

 

Není divu, že tě shledává kurevsky neodolatelným.

 

Pak ho vzala do svých jemných, horkých rukou a klekla si mezi jeho kolena, přiblížila k němu svá ústa a nejdříve přejela přes vlhkou špičku jeho penisu jazykem.

 

To ukazuje, jak sakra hodně toho víš, dal jí v duchu za pravdu, než v duchu zavrčel, když se mu záda zvedla z postele.

 

Pomalu a metodicky začala hlavou pohybovat nahoru a dolů, až k jeho kořeni. Zanořila jazyk do škvírky na jeho penisu a olizovala ten slaný příslib toho, co ještě přijde. Neústupně ho ponoukala a vrtěla s ním uvnitř svých úst, zatímco jeho břišní svaly se napínaly a povolovaly a on ze sebe vydral zvuk intenzivního potěšení. Obemkla ho rty tak pevně, jako by to byl vzduchotěsný zámek a zanořila si jeho penis hlouběji a s každým návratem se pevně otírala o jeho uzdičku.

 

Sakra. Musela studovat sex stejně, jako studovala na své OVCE.

 

Zatímco rukou svírala jeho penis, tak se mu do něj s každým pohybem vracel krevní oběh, dokud nebyl plně vzrušený a její rty nebyly do široka otevřené, jak se pokoušely zvyknout si na jeho novou pulzující šířku. Druhou rukou mu sjela ke koulím, kde je zkušeně převalovala mezi prsty a hladila tu nataženou, pružnou kůži. Jemně mu varlata stiskla, aby ho připravila na to, aby vydala svůj obsah.

„Kurva!“ zavrčel nahlas, sevřel jí vlasy a snažil se ji zpomalit.

 

Propustila ho z úst s jemným pop. „Nebojte, paní Grapeová, mám to pod kontrolou.“

 

Ach sakra. Tohle bylo tak špatně.

 

Ryhle a efektivně vstala a skopla si boty, než si přes hlavu přetáhla košili a hodila ji na podlahu. Jen o vteřinu později si sundala džíny a byla zpátky jen v tom nádherném ladícím spodním prádle.

„A abych to dokázala, nechám si to na sobě.“ Kývla ke svým prsům, než zahákla prsty za gumičku kalhotek a stáhla je dolů.

 

Mohl vidět vlhké chloupky jejího pohlaví, které lnuly k její kůži a začal slintat, zatímco si přál, aby z ní to vzrušení mohl olíznout. Ačkoliv si přiznával, že přes závoj by to bylo obtížné.

 

Vylezla nahoru a oakmžitě si ho osedlala s hladovým pohledem v očích, když se dívala na jeho mlhavou tvář. „Toužím vás vidět vyvrcholit. Ale jsem ochotna spokojit se i jen s tím, že vás uslyším.“

 

A s tím se na něj nabodla. Pomalu, úchvatně přirážela k jeho plné velikosti, aby si kousek po kousku zanořil do její těsné jeskyňky. Určitě ho uslyší!

„Ach...ach bože!“ zasténal. Hruď se mu ztěžka zdvihala a jedna jeho volná ruka stiskla její stehno.

 

Když si na něj úplně zvykla, tak na okamžik strnula, než ho zmáčkla, tak pevně jak jen dokázala pomocí svých pánevních svalů.

„U Merlina!“ Jeho pánev opět poskočila nahoru.

„Mluvte na mě,“ vydechla, zatímco plně soustředěná pokračovala v neuspěchané masáži jeho ptáka. Pracovala svaly (konečně je zužitkovala po těch letech pilates) a neustále ho mačkala a vtahovala, jako by byl tuba se zubní paastou.

 

Nejen, že její kundička byla neuvěřitelně horká a úzká, ale i zvuky jejího vzrušení nahnaly ještě více krve do jeho už tak jako kámen tvrdého penisu. Rukou jí sevřel pánev a začal do ní přirážet v opačném tempu, než jaké byly její přírazy.

 

Tvář se jí změnila. Pokaždé, když do ní přirazil se jí z hrdla vydral hlasitý sten. Dýchání se jí zrychlilo a oči zavřely. Sevřela jeho ruku a on stisk opětoval a začal do ní přirážet s ještě větší nevázaností.

 

Byla tak nádherná. Jak dýchala rychleji, tak jí z lehce napuchlých rtů unikaly další a další steny. Ten pohled znal. Byla už blízko vyvrcholení. A on to mohl i cítit hluboko v jejím nitru se kolem jeho penisu budovalo napětí. Sevřel její bok ještě pevněji a stahoval ji na sebe, zatímco jeho penis do ní narážel a ničil tak další zvukovou bariéru.

 

Její steny byly hlasitější a naklonila se dopředu, takže se opírala o ruce a zabírala rameny, zatímco jeho hluboké hrdelní steny se spojily s jejími v jakési podivné disharmonii. Natáhnul se dolů a palcem jí vklouzl mezi pysky její kundičky a rychle začal třít její naběhlý, růžový klitoris.

„Hmmmmnn,“ vykřikla ke stropu. „To je skvělé!“

 

Rajtovala na něm. Těžce přirážela na jeho ptáka, takže do ní uvnitř narážel. Brzy se ty jednotné ozvěny nahromadily, až do bodu zlomu.

„Už budu,“ vykřikla.

 

Ale to on už věděl, cítil jak se jí napjaly svaly, a pak explodovaly kolem jeho pátka. Mačkaly ho a polykaly v mocných nárazových vlnách, jak lapala po dechu¨a chraptěla na něm. Díky tomu, že pokračoval v dráždění jejího poštěváčku, tak z ní vytrysknul další příval její šťávičky a když mu zalil jeho stále přirážejícího ptáka, tak věděl, že je konec.

„Aaaaah,“ zavrčel hrdelně, když jeho koule konečně uvolnily svůj plný obsah do jeho silně pulzujícího ptáka. Zmítal se uprostřed jejího chvějícího se těla a pokrýval ho svým semenem, než se opět horečně zabořil domů. Dokud nebyl totálně prázdný, tak pokračoval v nyní dobře zvlhčenbých přírazech, jak se jejich šťávy smíchaly.

 

Naklonila se nad ním s pažemi po obou stranách jeho hrudi, zatímco se pokoušela chytit dech, i přesto, že její jeskyňka se stále neukojeně svírala kolem jeho penisu.

„Paní Grapeová,“ zamumlala mezi nádechy. „Jste skutečně plná překvapení.“

 

Kdyby jen věděla, kolika zasranými překvapeními. Zmlkni už sakra! Odsunul svou racionální část mysli stranou, a užíval si její sladkou šťávičku a zoufale lpěl na tomto okamžiku neskutečna.